Houslistka Lucie Sedláková Hůlová absolvovala v roce 1997 Konzervatoř v Praze (prof. Dana Vlachová) a v roce 2002 hudební fakultu AMU (prof. Jiří Tomášek). Na svém kontě má řadu úspěšných sólových vystoupení s orchestry i s různými partnery v komorní hře. V nedávné době se například s velkým úspěchem představila jako sólistka Plzeňské filharmonie s dirigentem Jiřím Malátem na turné v USA (Dvořákův Houslový koncert).
Se svým manželem, violoncellistou Martinem Sedlákem tvoří České smyčcové duo a ještě společně s klavíristkou Jaroslavou Pěchočovou tvoří klavírní trio KINSKY TRIO PRAGUE. Působí také v komorním orchestru Praga camerata , a to i jako sólistka. S těmito komorními soubory absolvovala již přes 400 koncertů po celém světě. Často spolupracuje se svým otcem, houslistou Pavlem Hůlou, s nímž mj. natočila CD s houslovými koncerty A. Vivaldiho L’estro armonico.
V roce 1997 získala 3. cenu na soutěži Nadace Bohuslava Martinů. Několikrát absolvovala mistrovské kursy v rámci Mezinárodní letní akademie v rakouském Semmeringu. V létě 1997 byla členkou Mládežnického orchestru Evropské unie, vedeného B. Haitinkem.

V letech 2000 - 2005 byla členkou UBS Verbier Festival Youth Orchestra, který je rezidenčním tělesem Mezinárodního hudebního festivalu ve švýcarském Verbier. Tam spolupracovala s dirigenty jako J. Levine, Z. Mehta, P. a N. Järvi, W. Sawallisch, Ch. von Dohnányi, V. Gergiev, Y. Temirkanov a dalšími, a koncertovala s nimi na nejprestižnějších pódiích Evropy, Severní a Jižní Ameriky a Asie. Lucie uskutečnila již řadu nahrávek pro Český rozhlas i na CD a její koncerty přenášely rozhlasové stanice v USA, Mexiku, Rakousku a Španělsku.

„Nejenže její provedení Dvořákova houslového koncertu bylo suverénní, s náležitým temperamentem a fortelem, ale v lyrických místech její housle zpívaly tak, jak to mnoho houslistů vskutku nedovede.“
                                                                                                                       Plzeňský deník 22.1.2004

„Její výkon v náročném solovém partu Dvořákova Houslového koncertu a moll velmi zaujal barvitým tónem a samozřejmostí technické jistoty, která jí dovoluje vychutnat jemnosti frázování a kultivovaného propojení se zvukem výborně doprovázejícího orchestru.“
                                                                                                                       Plzeňský deník 16.1.2004

„Nikdy jsem neslyšel nic krásnějšího a zahraného s takovým zaujetím. Sólo Lucie Hůlové bylo úchvatné , podtržené navíc její krásou.“
                                                                                                               12.2. 2004 Jefferson City USA

„ Hra Lucie Hůlové byla expresivní a spontánně radostná.“
                                                                                                           11.2. 2004 www.knocknews.com

„Lucie Hůlová okouzlila publikum svým nádherným a vřelým tónem.“
                                                                                      19.2. 2004 Daily News- West Palm Beach USA

CD Vivaldi : L’estro armonico op. 3

Pavel Hůla - housle
Lucie Hůlová – housle
Pražský komorní orchestr

vydal: MusicVars 0077-2



Violoncellista Martin Sedlák absolvoval v roce 1997 Konzervatoř v Praze (prof. Václav Jírovec) a v roce 2002 hudební fakultu AMU (prof. Josef Chuchro). Má za sebou řadu mistrovských kurzů u významných violoncellistů naší doby jako jsou Miloš Mlejnik, Elias Arizcuren, Tobias Kühne, Miklós Perényi a Mstislav Rostropovič. M. Rostropovič o něm řekl: „Je to cellista, který dokonale ovládá svůj nástroj“. V roce 1996 se stal laureátem Mezinárodní violoncellové soutěže v Liezenu v Rakousku (2. cena). Na podzim téhož roku byl semifinalistou Mezinárodní violoncellové soutěže Dr. Luise Sigalla v Chile. V roce 1997 zvítězil v soutěži Nadace Bohuslava Martinů (1. cena) a současně získal zvláštní cenu za nejlepší provedení skladby B. Martinů. V roce 1998 byl jako sólista zařazen na prestižní listinu mladých Českého hudebního fondu. V roce 1998 a 1999 získal v rámci Mezinárodní letní akademie v rakouském Semmeringu dvě první ceny v soutěži o nejlepší interpretaci díla B. Martinů jednak jako sólista a také v duu s Lucií Hůlovou. Od roku 2001 do roku 2003 byl členem UBS Verbier Festival Youth Orchestra vedeného Jamesem Levinem, se kterým koncertoval v největších velkoměstech po celém světě, proslulou Carnegie Hall v New Yorku nevyjímaje.

Jeho repertoár zahrnuje všechna stylová období, včetně hudby soudobé. Martin Sedlák se kromě sólové hry intenzivně věnuje komorní hudbě v Českém smyčcovém duu se svou manželkou, houslistkou Lucií Hůlovou a v klavírním triu Kinsky Trio Prague s klavíriskou Jaroslavou Pěchočovou. Je členem a sólistou komorního orchestru Praga camerata . Jako sólista a komorní hráč vystupoval téměř ve všech státech Evropy, ale také v Mexiku, Argentině, Rusku, Jordánsku, Sýrii, Egyptě, USA a Kanadě. Pro vydavatelství MusicVars natočil dvě CD. Martin Sedlák pravidelně nahrává pro Český rozhlas (přes 20 titulů) a nahrával také pro rakouský rozhlas ÖRF 1 (B. Martinů). Hraje na nástroj F. A. Homolky z r.1859.



Klavíristka Slávka Pěchočová po absolutoriu pardubické konzervatoře ve třídě prof. Martina Hršela pokračovala v letech 1998 – 2003 na pražské AMU u prof. Ivana Moravce v magisterském a dále do roku 2007 v doktorandském studiu (s tématem Kompletní klavírní Janáčkova tvorba). Absolvovala také mistrovské kurzy u Nelly Akopian (Praha) a v roce 2002 postgraduální studium v Londýně na Royal College. Je laureátkou několika zahraničních soutěží (Missouri, Wales, Wroclaw) a vítězkou Smetanovy klavírní soutěže (1996). Opakovaně účinkovala na festivalu Mladé pódium v Karlových Varech a roku 2004 se představila v cyklu matiné na Pražském jaru. Spolupracovala s dirigenty R. Eliškou, V. Válkem, J. Hrůšou, J. Bělohlávkem a L. Peškem a prakticky se všemi tuzemskými orchestry (Hradec Králové, Teplice, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, České Budějovice, Zlín, Ostrava, ČNSO, FOK a s Českou filharmonií). Ze zahraničních zájezdů patří k nejvýznamnějším vystoupení v Liverpoolu (Velká Británie) s dirigentem Liborem Peškem, koncerty v Japonsku s Gunma Symphony Orchestra pod taktovkou Martina Turnovského a v červenci 2009 vystoupení na slavných BBC Proms v Londýně. Její sólové recitály byly také součástí cyklů Světová klavírní tvorba (FOK) či Mladí umělci (Tonhalle Zürich, Švýcarsko). Členem Kinsky Trio Prague je od roku 2008 po odchodu Vladimíra Strnada.

Kvalita janáčkovských provedení Slávky Pěchočové je dána hloubkou prožitku, jímavým výrazem, vervním i vtipným rytmem a čistotou pianistického vypracování. Mimořádná krása klavírního zvuku je přítomna i v dramaticky a pianisticky nejvypjatějších místech skladeb.
                                                                                                                                       Ivan Moravec

V klavírnej hre Slávky Pěchočovej je zlúcena vzácna symbióza mimoriadnej muzikality, dokonalej techniky a pozoruhodného intelektu. Jej koncertné vystúpenia ako sólistky i ako komornej hrácky zanechávajú pecat jedinecnosti.
                                                                                                       Agata Schindler ( muzikoložka)

Jaroslava Pěchočová patří bezesporu k nejvýraznějším osobnostem nastupující pianistické generace. Způsob, kterým uchopuje, studuje a interpretuje klavírní díla, není třpytivě oslnivý povrchní virtuozitou, nýbrž hluboce niterný, promyšlený, detailně vycizelovaný a magicky kontemplativní. Podobně jako Gouldova interpretace nesmazatelně ozvláštnila Bachův klavírní odkaz, povyšuje Pěchočové zevrubné nastudování Janáčkovo klavírní dílo na umělecké vyjádření par excellence, a tak významně přispívá k jeho povznesení do dvorany hudební slávy, kam po stu letech bezesporu patří. Poslech Janáčkovy hudby v podání Jaroslavy Pěchočové okamžitě prozradí, že nejde o pouhé nastudování jednotlivých skladeb, ale o výsledek dlouhodobého procesu filozofického dozrávání, jež zahrnovalo podrobné studium Janáčkova osobnostního profilu, reálií, muzikologických studií, folklorního a etnografického kontextu, etymologie jazykové i hudební, okolností historických i pohybu národnostního. To vše podpořeno brilantní pianistickou technikou, obohaceno multikulturní a technologickou zkušeností našeho současného světa bez hranic a protkáno plným vědomím Janáčkova kosmopolitního významu a pokorou k jeho odkazu. V interpretaci Jaroslavy Pěchočové se v pozoruhodném souznění setkává skromnost, laskavost, něha a půvabná prostota pianistky s mužnou, expresivní a někdy až výbušnou zranitelností Janáčkova génia.
                                                                                                                                           Cyril Höschl

Slávka Pěchočová je dnes už zralá osobnost. Její výkony jsou pro mne přesvědčivé, věřím jim.
                                                                                                                                            Ivan Medek

Nemohu jinak, než říct: Obdivuji Slávku Pěchočovou od prvního hudebního setkání s ní – ba snad vůbec od prvního rozhovoru na (nejen) hudební téma… – a připadá mi stále obtížnější vytušit celou hloubku její bytosti, obsáhnout celý obzor její neustále překvapující, avšak nikdy nezklamávající vnitřní citlivosti a duševního bohatství. Doposud nerozumím tomu, jak je možné, že tato tak nezměrně milá a duchaplná Slávka je jaksi ke své povaze ještě „navíc“ jedním z nejkultivovanějších hudebníků, které znám – protože k tomu živá přirozenost, která ji dennodenně provází, je přítomna v jejím hraní snad ještě podstatněji… Bylo mi ctí se s ní ocitat na pódiu – a lituji, že stále jen „tu a tam“. Neboť předně to, co jsem zažil jako její prostý posluchač, mělo vždy charakter jedinečnosti a mimořádnosti. Slávka je jiskrná a básnivá. Nechává své posluchače němět úžasem. Raduji se z jejího umění, a proto tím víc z daru přátelství mezi námi.
                                                                                                                                          Jakub Hrůša

Slávku Pěchočovou znám z jejích i našich společných koncertů. Považuji ji za jeden z nejvýraznějších talentů českého interpretačního umění. Její mimořádná muzikálnost a technická brilantnost ji už dnes řadí k umělecké špičce. Vždy se těším na spolupráci s touto mladou umělkyní.
                                                                                                                                     Václav Hudeček